obálka knihyPorevoluční tvorba Jana Švankmajera je cele spojena s producentem Jaromírem Kallistou a jeho firmou Athanor. Bez Kallistova úsilí by Švankmajerovy filmy sotva vznikly. Jenže Kallista (v prosinci letošního roku oslaví osmdesátiny) trvale zůstává v jeho stínu, což dokládá i minimum článků, které o něm byly publikovány – Bohdan Karásek přispěl do Cinepuru, Vojtěch Rynda do Instinktu a Petr Bilík do Iluminace. A právě Bilík, společně s Janem Černíkem, o něm nyní vydal celou knihu. Nazývá se Filmař Jaromír Kallista a tvoří ji rozsáhlý jednolitý rozhovor. Vydaly ji společnými silami Akademie múzických umění v Nakladatelství AMU a Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, odkud oba autoři pocházejí.

Bilík, jenž rozmlouvání přišel na chuť již v monografické práci o význačném českém režiséru Ladislavu Helgovi (kde se interwiev s tvůrcem stává nedílnou součástí teoretického pojednání), zjevně zastává názor, že vzpomínky – neboli vědecky nazváno orální historie (oral history) – mohou leckdy přiblížit privátní osudy, dobové klima i dilemata nápaditěji nežli „objektivní“ vytěžení archivních materiálů, mnohdy účelově interpretovaných.

Autoři se na rozhovor připravili velice pečlivě, aniž by svá zjištění zpovídanému jakkoli vnucovali nebo s ním polemizovali. Jeho tvrzení, zpravidla laskavá a plná pochopení, však uvádějí do kontextu, komentují jednotlivé reálie, zmíněné osoby i dobové souvislosti. Vysvětlují, jak je napadla myšlenka vést takové bilanční povídání. A začínají od Kallistova dětství a jeho rodinného zázemí.

Dozvíme se třeba, že po válce, na sklonku čtyřicátých let, navštěvoval výběrové internátní gymnázium v Poděbradech a jeho spolužáky – byť staršími – byly později známé, ač v některých případech i kontroverzní osobnosti, Václav Havel, Miloš Forman, Ctirad Mašín. Původně bylo toto učiliště určeno pro válkou postižené děti, avšak pronikli tam rovněž potomci z bohatých či později (pro)komunistických rodin. Kallista však tvrdí, že zastoupeny byly i úplně obyčejné rodiny; vždyť z jedné takové sám pocházel. Pobyl v Poděbradech pouhý rok, než komunisté všechna víceletá gymnázia zrušili. Pokračování na www.iliteratura.cz

Jan Jaroš (iLiteratura.cz, 22. 6. 2019)